V Českých Budějovicích už otevřeli tradiční adventní kluziště

23.11.2023

Pobití a dobití, pouze se třemi body avšak s nadějí na ukořistění i zbylých tří, stále se vznášejících ve vodními parami nasyceném budějovickém vzduchu, se hráči A týmu Banes Florbal Soběslav vrátili z krajského města.

V prvním utkání narazili Soběslavští na domácí tým Sportovního klubu policie České Budějovice, který pravděpodobně v důsledku dopadů prvních škrtů plynoucích z konsolidačního balíčku nastoupil v pouhých sedmi lidech v poli. Nástup to však byl rázný a efektní, a to i přesto, že v tabulkové propasti zející mezi oběma celky je vtěsnaný prakticky celý zbytek Regionální ligy. A vlastně možná právě proto. Soběslavští v probíhající sezóně již nejedenkrát předvedli, že nemají problém jednoznačně přehrát a do prachu zapomnění zadupat i kvalitní soupeře a konkurenty o čelo tabulky, s týmy z jejích spodních pater však svádí urputné bitvy a bohužel také někdy ztrácí body. I SKP, který byl doslova hnán vpřed nepočetným a zamlklým publikem, promrzlou domácí halou a vlhkým větrem v zádech, zaskočil hráče v zeleném vedoucím gólem. Soběslavští, kterých se na velmi pohodlné lavičce přiražené k ledové boční stěně nafukovací budějovické haly tísnilo hned čtrnáct, naštěstí prostřednictvím osvědčené spolupráce po ose Malecha – Zíka dokázali brzy srovnat a zásluhou Pantoflíčka dokonce urvat na svoji stranu i nejtěsnější vedení. Fádní výkon hráčů do řeky Lužnice však pokračoval dál a nebylo tak příliš divu, když se na Lukášův přesný zásah podařilo ještě do přestávky zareagovat budějovickému ostrostřelci Blažkovi. K vítězství tak měly po první přestávce oba dva celky stejně blízko jako daleko.

„Hráli jsme to jako ponocní“, znělo stručné pozápasové hodnocení jednoho z přímých účastníků soběslavského zájezdu do krajského města. Naštěstí pro výletníky měl výkon SKP do herní prezentace Tatranu Střešovice slušně řečeno taky na míle daleko, a tak dvě branky Banesu v prostřední části hry přeci jen přinesly trochu světla do jinak ospalého půlnočního výkonu hráčů v zeleném. Ono to celkově začínalo vypadat, že během krátké pauzy mezi třetinami došlo k takřka mystickému spojení duší soběslavských hráčů, které se během prvního dějství zapomněly někde v prostoru šaten na partičku mariáše, s hmotnou podstatou těla. Soběslavská hra začínala dostávat šmrnc, a tak byla nabytá převaha ve skóre jen zaslouženým odrazem dění na hřišti. Kdo by však očekával, že utkání už v tento moment nabere jednoznačný sklon, v jehož důsledku se všechny tři body suverénně skutálí do předem sebevědomě vyhloubené soběslavské jamky, těžce by se spletl. Třetí třetina přinesla na jejich hole stejnou mizérii, jakou bylo možné pozorovat v úvodním dějství, a tak budějovický Blažek dostal šanci svým třetím gólem v utkání celou situaci ještě mírně zdramatizovat. Naštěstí byl právě Blažek jediným hráčem svého týmu, kterému se v utkání podařilo skórovat, zatímco k taktéž tříbrankovému soběslavskému Zíkovi se skromně přidali Pantoflíček, Hruška a neskromně i Dóka. Tři body tak byly doma, ovšem nutno přiznat, že po nepříliš přesvědčivém výkonu. O pauze mezi zápasy tím pádem bylo rozhodně o čem přemýšlet, protože pokud chtěli Soběslavští bodovat i proti svému druhému nedělnímu soupeři z Chýnova, museli notně přehodnotit priority. Důležité bylo mnohem méně předzápasového času věnovat myšlenkovému hloubení velkolepé jámy na „jisté“ body a podstatně více se soustředit a koncentrovat na vlastní herní výkon.

Na druhou stranu, i méně bystrým pozorovatelům začínalo být s přibývajícím časem jasné, že v dalším průběhu dne bude hrát florbal v budějovické hale stále menší roli…

Banes Florbal Soběslav – SKP České Budějovice 6:3 (Za Soběslav: 7:29 Zíka (Malecha); 8:40 Pantoflíček (Vácha); 20:19 Zíka (Malecha); 24:09 Hruška (Lacina); 31:43 Dóka (Zíka); 34:50 Zíka (Hyánek)

Znáte Kin-Ball? Pokud ne, možná je na čase si o něm něco málo přečíst. Kin-Ball je poměrně mladý a atraktivní týmový sport ve kterém proti sobě hrají naráz tři týmy současně. Mezinárodní Kin-Ballová federace má podle Wikipedie už 3,8 milionů členů, zatímco florbal podle IFF disponuje asi „jen“ 350 tisíci registrovaných hráčů, přičemž dalších dva a čtvrt milionu chlapců a děvčat se florbalu pravidelně věnuje rekreačně.  No a něco na způsob Kin-Ballu si vyzkoušeli i aktéři druhého soběslavského zápasu, ve kterém se k týmům Banes Florbal Soběslav a TJ Sokol Chýnov přidal ještě FbC Rosný bod. A jak už to tak bývá, když se dva perou, třetí se směje.

Ukázalo se, že SKP moc dobře ví, proč v domácí hale nastupuje pouze v sedmi. Sedm hráčů totiž vyprodukuje podstatně méně vodních par, než deset chýnovských či dokonce čtrnáct soběslavských potem zbrocených funilů. Historie budějovické nafukovací haly už navíc mnohokráte ukázala, že vysoušeč určený do prostor velikosti standardního pražského sklepa vzduch v hale o rozměrech 20 x 40 metrů prostě nevysuší, ani když podobné krasavce nasadíte hned dva.

A protože historie se opakuje, tak se zimní budějovická tradice opět přihlásila o slovo. Obecně totiž platí, že čím nižší je teplota vzduchu, tím méně páry je tento vzduch schopen absorbovat a v určitý moment, když teplota buď klesne na úroveň rosného bodu, nebo je teplota sice stálá, ale páry ve vzduchu kontinuálně přibývá, nastane okamžik, kdy začne voda kondenzovat. Má to ještě jednu podmínku, a tou je nutná přítomnost kondenzačních jader. A jak se ukázalo, pořádající tým evidentně fatálně podcenil předzápasový úklid a několik málo miliard kondenzačních jader zapomenul zejména v polovině hřiště dále od střídaček, stejně jako v obou brankovištích.  

Ale zpátky k dramatickému dění na hřišti. Podobně, jak Soběslavští utkání proti SKP zakončili, tak proti Chýnovu začali. Bídně. Chýnovští sokolíci hned od úvodního hvizdu vlétli na nevýraznou Soběslav jako uragán. A to byla právě chyba. Kromě dvou branek, které se jim podařilo vstřelit během patnácti vteřin páté minuty, si totiž na kluzké podlaze řádně potloukli křídla. Vyčkávající Banes pak do pochroumaných protivníků sportovně ťal v pravý okamžik a utkání se začínalo vyrovnávat. Přes počáteční chýnovskou převahu se tak Banesu postupně dařilo svého soupeře dotahovat až na stav 4:3 pro Chýnov. A bylo z toho drama.

Vozembouchů na obou stranách však přibývalo rychleji než branek a v hlavě neohroženého hlavního arbitra utkání Vraspíra, který se hrdinně raději příliš nevzdaloval od jednoho z mála pevných opěrných bodů v podobě brankové konstrukce, pomalu ale jistě zrála myšlenka na ukončení utkání. Ta nakonec definitivně dozrála krátce po uplynutí poloviny hrací doby po dalším z mnoha epických pádů bezmocného hráče v brankovišti.

Celé se to odehrálo velmi rychle a akusticky to proběhlo jako kontinuální sled na sebe plynule navazujících zvuků asi takto: po velmi hlasitém mlasknutí a následném kontrastně tichém zasténání zazněl i pronikavě razantní hvizd. Utkání tak nebylo z důvodu nezpůsobilého povrchu dohráno a o jeho dalším osudu se rozhodne v následujících dnech. Je zřejmé, že předčasné ukončení za stavu 3:4 z pohledu Banesu je asi ta nejhorší možná varianta…

TJ Sokol Chýnov – Banes Florbal Soběslav 4:3 (přerušeno po polovině utkání) (Za Soběslav: 9:03 Zíka (Dóka); 14:27 Vácha (Pantoflíček); 21:31 Malecha (Zíka)