Vánoční turnaj o putovní pohár již zná své vítěze

31.12.2023

Aniž bychom jakkoliv chtěli narážet na dnešní hyperkorektní dobu, některá slova jsou prostě neslušná. Ve sportovní žurnalistice se mezi tyto nevhodné, ba přímo urážející výrazy bezesporu řadí i přídavné jméno „starý“. Nezáleží přece na tom, jestli jste dříve narození, pokud jste mladí duchem a máte zdravý vztah ke sportu. Ostřílení novináři tak místo tohoto ošklivého slova raději četně používají např. obrat „zkušený“. A protože je mezisváteční období, tedy část roku, kdy jsou na sebe všichni milí, hodní a pozitivní, a protože v Soběslavi jdeme s dobou, bude se jejich příkladem řídit i autor tohoto článku (ne že by to byl takový dobrák od kosti, ale i jeho v tomto období tradičního bilancování a zpytování svědomí jímá hrůza z plamenů pekelných).

Rozloučení se zkušeným rokem probíhá v Soběslavi tradičně na sportovní palubovce skrze celodenní Vánoční turnaj. Šest týmů postavených okolo legendárních osobností, ikon soběslavského florbalu, se vždy po Vánocích střetává v poslední bitvě roku na turnaji, kde se pach zkušeností mísí s dravým mládím. Jde bezesporu o vrchol sezóny, kvůli kterému se již od časného podzimu dobrá polovina florbalové Soběslavi vyhýbá tréninkům, aby co nejvíce eliminovala riziko zranění, které by tyto odpovědné jedince o událost roku připravilo. Je to snad jediný turnaj, ve kterém vůbec nejde o co nejlepší výsledky. Jde totiž především o oslavu florbalu, radost z pohybu, utužování kolektivu, pohodovou odlehčenou náladu a přátelství protknuté vůní purpury, které se s vyřazovací fází postupně změní v nelítostnou řež o první místo a boj o co nejlepší výsledky. Koneckonců, jde o hodně. Sladkou odměnou pro vítěze je putovní pohár, jenž své jméno získal proto, že jej vítězný tým zpravidla někde na afterparty zapomene, a tak pohár putuje z ruky do ruky, než se po strastiplné cestě dostane zpět do florbalového kumbálu, kde namočen v desinfekci dlí až do dalších Vánoc.

Jednotlivá utkání turnaje probíhají podle pravidel florbalu v lokální úpravě, přičemž jednou z nejzásadnějších modifikací jsou především kvóty, které se na rozdíl od EU podařilo soběslavské radě zkušených zavést již dávno. Na hřišti tak v každý okamžik musí být z každého týmu minimálně jedna žena či dívka (nově se zvažuje i rozšíření na osoby nebinární). Turnaj je navíc i edukativní. Šibeniční herní čas každého střetnutí 2x10 minut hrubého učí zejména nováčky odpovědnosti a tvrdé realitě, ve které se zhola nic nepromíjí a každá chyba má pro konečný výsledek velmi často fatální následky.

A že bylo letos znovu na co koukat…

EDO tým Libora Podlahy opět tradičně obhajoval loňské skvělé šesté místo a hned úvodní utkání turnaje proti jednomu z favoritů, Kočičkám Lukáše Pantoflíčka, ukázalo, že by se to mohlo podařit i letos. Vzhledem k tomu, že do vyřazovací fáze postupují všechny zúčastněné týmy, probíhají střetnutí v základních skupinách zpravidla poklidně, a tak podle plánu, tedy nevýhrou, skončil i druhý zápas EDů proti Krk týmu Martina Krejči. O první místo, a tedy i přímý postup do semifinále se tím pádem utkal Krk tým proti Kočičkám. Výsledek 4:3 pro Kočičky složené většinou z velmi nezkušených a fyzicky tudíž ještě zdatných hráček a hráčů dává tušit, že bylo na co koukat a když dodáme, že šlo o pohledný florbal s šancemi na obou stranách, nebylo divu, že diváci si přišli na své. 

I skupina B zahájila zostra střetnutím týmů, které nehledě na atmosféru velmi, ale opravdu velmi nerady prohrávají. Loňský i předloňský vítěz toužící po zlatém hattricku, tedy Dušín tým, narazil na bratry Zíkovy, a i když se celých prvních sedm minut prakticky nedostal ze svého obraného pásma, udržel čisté konto a dvěma přesnými údery v druhé polovině nakonec potvrdil roli favorita, když zvítězil 2:0. Ve druhém měření sil proti týmu velezkušeného Martina Bělohlava sice klopýtl, když v divácky extrémně atraktivním utkání pouze remizoval 0:0, nicméně na první místo ve skupině a tím i přímý postup do semifinále to stačilo. Jeho členky i členové tak mohli v poklidu sledovat poslední souboj ve skupině mezi prohrou rozdrážděnými Zíkovci a silně feminizovaným Bělda týmem. V něm už však Zíka tým nepřipustil další komplikace a zvítězil poměrně přesvědčivě 4:1, čímž si zajistil druhé místo ve skupině a lepší los do předkola.

Karty byly rozdány a šlo se do vyřazovacích bojů. V dramatickém předkole play-off si postup nejprve zajistil Krk tým, který nedbaje drobounké brankářky Terky Boháčové hájící svatyni soupeře vsadil na tvrdost a vyšší razanci svých střeleckých pokusů, díky čemuž si nakonec s Bělda týmem poradil v poměru 6:3 a následně i rozdováděný Ziky tým, jenž se pro změnu rozhodl být hodný a aplikoval ryze pozitivní přístup. Podle hesla „pomáhej slabším“ tak pomohl EDO týmu nalézt nejrychlejší a nejkratší cestu ven ze zamotaného pavouka turnaje. Největší gólové hody celého dne vnesly na hokejky hráčů Zikiho týmu navíc tu správnou vánoční náladu a nula v zádech byla jen třešničkou na dortu.

V semifinále již začalo jít do tuhého. První střetnutí mezi Dušín týmem a Krk týmem nezačalo pro obhájce titulu vůbec dobře. V růžovém rouše beránčím hrající Krci brzy získali tříbrankový náskok a mnozí přihlížející tak nabyli dojmu, že o prvním finalistovi už je jasno. Vůle po vítězství je ovšem silná fyzikální veličina a jestli je něco týmu okolo majitele, kapitána, herního i motivačního kouče a zenového mistra Duška vlastní, je to právě znalost fyziky. Tři banální aplikace Newtonových pohybových zákonů s kvalitním propočtem vektorových sil poměrně spolehlivě dopravily míček až do místa určení, tedy branky nevěřícně zírajícího Krk týmu. Na záhy inkasovaný čtvrtý gól však již Dušín tým ve fyzikálních tabulkách v časovém presu odpověď nenalezl a první překvapení bylo na světě.

V druhém semifinále se střetly dva útočně laděné týmy, tedy Kočička tým se Ziky týmem a po úvodním oťukávání brzy získaly navrch Kočičky. Ziky týmu bohužel nepomohla zhoršená produktivita a ani letošní čerstvá akvizice, brankář Vondruška, který si i přesto, že má již také zkušeností na rozdávání, vybral pár slabších chvilek a hned pětkrát kapituloval. Prohra 5:2 tak Ziky tým odsoudila jen k pokusu obhájit loňský bronz.

Ještě před medailovými zápasy však do reprízy loňského utkání o páté místo nastoupil opět Bělda tým, oslabený o několik hráčů, kterým jejich zkušenosti již nedovolily další pokračování v turnaji, a tým EDO s tou dobou již mírně rozevlátým brankářem Nejedlým. Síly tak byly relativně srovnány a stejně vyrovnaně probíhal i celý zápas. Jako rozhodující se ovšem ukázalo vynucené střídání brankáře Nejedlého v druhé polovině střetnutí. Honza mírně přecenil předzápasový pitný režim, čímž se proň stal desetiminutový nepřerušovaný pobyt v brankovišti nesnesitelným a potřeboval upustit, čímž přepustil své místo mnohem odpovědnějšímu Matěji Pavlišovi. Ten na rozdíl od svého předchůdce míčky letící na branku ještě ostře viděl, a tedy i chytal, což v důsledku výrazně zhoršilo Bělda týmu úspěšnost střelby. A vzhledem k tomu, že Matěj už žádný míček za svá záda nepustil, oplatil EDO tým Běldovi loňskou, předloňskou i předpředloňskou porážku a zaslouženě tak bral vysněné páté místo.

I odveta ze základní skupiny, tedy bitva o třetí místo mezi Ziky týmem a Dušín týmem, začala poměrně svižně. Jak již bylo řečeno výše, ani jeden z týmů není úplně adaptován na situace, kdy nevyhrává (důkazem čehož byl i okousaný mantinel před střídačkou Dušín týmu) a o náboj tak bylo postaráno. I přesto, že vzhledem k pokročilé době již na stolku pořadatelů došlo cukroví i sváteční kremrole, Zíkovci si den zhořknout nenechali, protože jak se říká, pomsta je přece sladká. O určité zábavné okénko a zpestření vypjatého utkání (v tomto ovšem hodně záleží na úhlu pohledu, tedy jestli se na to díváte z boku, nebo bohužel shora) se postarala snad jen Adélka Kubátová, která se vzepřela profesní přísaze a z pozice fyzioterapeutky přešla na temnou stranu síly, když přesnou a tvrdou střelou téměř vysterilizovala staršího z obou Zíků. Z jeho rukou vypadnuvší prapor týmu však ze země zvedl bratr Adam a dovedl zděděný mančaft k zaslouženému zisku bronzových medailí po výhře 6:1, čímž Dušínům oplatil porážku z úvodu dne.

No a finále vyhrály Kočičky.

Velkolepý Vánoční turnaj tak byl u konce a všichni zúčastnění se již teď těší na příští ročník. Snad jim jejich zkušenosti nepřekazí plány

Co však ještě rozhodně nesmíme opomenout? Přece poděkování!

DĚKUJEME VŠEM DIVÁKŮM, SPONZORŮM I PŘÁTELŮM SOBĚSLAVSKÉHO FLORBALU ZA JEJICH PODPORU V ROCE 2023 A JIM I VŠEM HRÁČKÁM, HRÁČŮM A HRÁČATŮM PŘEJEME HODNĚ ŠTĚSTÍ, ZDRAVÍ A SPORTOVNÍCH I OSOBNÍCH ÚSPĚCHŮ V ROCE 2024!