Soběslavští muži navzdory parádnímu výkonu doma tentokráte klopýtli

14.10.2025

Zatímco první povolební víkend byl pro republiku ve znamení vystřízlivění a doznívajícího bolehlavu po nedávných demokratických volbách, pro Banes znamenal další porci zápasů nového ročníku Regionální ligy mužů.

Šíma Vančata se z pozice hlavního trenéra sportovního týmu naštěstí nemusí před nikým přetvařovat, že demokracie je moc fajn. Není. Už ve své kolébce starověkém Římě byla založená na populismu, úplatcích, korupci a rozkrádání státu a srdnatě odolávajíc evoluci se od té doby příliš nevyvinula. A vzhledem k tomu, že něco takového v Soběslavi trpět nebudeme, vládne Šíma na střídačce pevnou autoritativní rukou, díky čemuž se Soběslavští posunují stále vpřed. S vírou v sílu vlastního celku tak mohl být ještě před zahájením sezóny vyhlášen smělý cíl ovládnout letošní ročník doslova dominantním způsobem. Následný návrat do Divize by pak už měl být jen logickým vyústěním.

K tomu však musí ještě Lužnicí protéci hodně vody, Soběslavští musejí svést řadu bitev a především mnohokráte potvrdit roli favorita. Nejbližší příležitosti byly toho rána doslova na spadnutí. FBC Strakonice B i TJ Sokol Chýnov přitom neměly představovat žádný větší problém.

Protože je ovšem Šíma dobrák od kosti, přizval si na černou práci do realizačního týmu jakožto svého asistenta soběslavského srdcaře a anti-renesančního člověka Antonína Štěpánka. Progresivně laděný Tonda, který má právě rozečtený naučný historický román o životě a tvorbě valašského knížete Vlada III. Draculy, přinesl do týmu svěží vítr a s ním i zcela nový motivační systém pro hráče.

A systém to je evidentně funkční, protože to byli právě florbalisti v zelených dresech, kdo na svého soupeře ze Strakonic, tedy aktuálního lídra tabulky, vlétli s plnou vervou, nasazením a doslova bez respektu. A byli to opět hráči v zeleném, kteří se také zaslouženě dočkali brzkého brankového úspěchu.

Pak si ovšem slabší chvilku vybrali jak brankář Nejedlý, kterému nejprve zapadl míček vyslaný z poloviny hřiště přesně pod horní tyčku, tak i obránce Šimon Vácha, jenž vzápětí z rohu přesně namazal hostujícímu Mikešovi před vlastní branku. Mikeš příležitostí naservírovanou na stříbrném podnose neopovrhl a průběžné skóre 1:2 přineslo pro domácí první prostor k zamyšlení.

O tom, jak je sláva pomíjivá, se však hosté přesvědčili poměrně záhy, protože z průběžného vedení se Strakoničtí radovali jen něco málo přes dvě minuty. Antonín Štěpánek nestačil na lavičce naostřit ani první kůl a Formánek, Vácha, Zíka a Podlaha ještě do konce třetiny nasměrovali osud utkání tím správným soběslavským směrem.

Když pak na začátku druhé třetiny přidal už šestý gól dokonce i sváteční střelec Sobotka, začínalo být poměrně jasno.

Následný tradiční herní útlum domácích sice dokázal potřetí v zápase využít opět Mikeš, Soběslavští však již žádné další komplikace nepřipustili. Čtyřmi úspěšnými zásahy nejen, že dokonaly desítku ve Strakonické síti, zároveň také definitivně rozhodli o tom, že tři body zůstanou doma a nic na tom nezměnil ani fakt, že poslední slovo utkání si pro sebe přeci jen urvali opět hosté prostřednictvím Karausovi branky na 10:4.

FBC Strakonice B – Banes Florbal Soběslav 4:10 (za Soběslav: 5:35 Malecha (Zíka), 9:17 Formánek (Hyánek Jan), 11:23 Vácha O. (Pantoflíček), 12:29 Zíka (Hyánek Jakub), 13:28 Podlaha (Pantoflíček), 15:40 Sobotka (Zíka), 28:33 Hyánek Jan (bez asistence), 33:22 Vácha O. (Pantoflíček), 38:43 Vácha O. (Vácha Š.), 41:57 Hruška (Malecha))

Dopolední cíl byl splněn a k naprosté spokojenosti zbývalo už jen podívat se ještě na zoubek Chýnovu. Nevychovaný Sokol však nemá rád, když se mu někdo šťourá v hubě. Ačkoliv jeho herní projev posledních dvou sezón odpovídá spíše středu tabulky, a neměl by tedy pro Soběslavské představovat závažnou překážku v cestě za titulem, už nejedenkráte dokázal, že zrovna hráče od řeky Lužnice umí i pokousat. Zejména tedy když se hraje až odpoledne a hosté jsou lehce vyhladovělí…

Samotné utkání začalo jako přes kopírák podle scénáře z prvního duelu. Rychlá vedoucí branka Banesu v podání Pantoflíčka, následný obrat hostů na 1:2 a v závěsu soběslavská branková smršť o kterou se postarali Formánek, Sobotka a Hyánek.

Zatímco na hřišti panoval klasický "Banes válec", na střídačce zavládla pohoda. Chýnovští chvílemi vůbec nevěděli, kde jim hlavy stojí a od výprasku je chránil jen výborně chytající Vachta a také celá přehlídka zahozených příležitostí domácích, z nichž některé neproměněné šance byly doslova do nebe volající. A jak se později ukázalo, nedorazit nepřítele, když byl na kolenou, byla chyba. Chýnovští totiž svoji kůži nedávají lacino.

A pak se to zvrtlo. Voborský a po něm parádní střelou z první i Kučera nejprve srovnali skóre, a ačkoliv Soběslav prostřednictvím přesné Zíkovy střely záhy zareagovala, začínalo být zřejmé, že procházka růžovým sadem to opravdu nebude. To se dokonale potvrdilo ve chvíli, kdy Chýnov opět zaútočil v tandemu a po brankách z 39. a 41. minuty to byl najednou Sokol, kdo měl vedení na své straně.

To představovalo přesně ten konkrétní bod čtyřrozměrného časoprostorového kontinua, ve kterém nastal správný okamžik pro zakřivení prostoru prostřednictvím oddechového času. A protože vesmír je kauzálně propojený, tak zatímco Andrej Babiš si v Průhonicích lámal hlavu kam s Turkem, asistent trenéra Tonda Štěpánek začal za zády hlavního kouče věštit několika vybraným hráčům zářnou budoucnost, tedy, že pokud s nepříznivým stavem brzy něco neudělají, jdou po žních pro změnu oni k Turkovi. Zamotaná věc.

Honza Hyánků na střídačce polknul na sucho. Už z předchozího zápasu měl od Tondy nůž na krku za to, že před střelbou nezvedá hlavu, a moc dobře věděl, že další mínusové body si už v rámci nového systému „benefitů“ opravdu nemůže dovolit.

Pod jeho taktovkou tak Chýnovským začalo peklo. Téměř čtyři minuty intenzivního bušení do obrany Sokola však vyrovnání nepřinesly, avšak když už to začínalo vypadat opravdu zle, ukázal Banes svoji vnitřní sílu a nezlomného ducha. Pouhých dvaadvacet vteřin před koncem třetí třetiny dosáhla intenzita soběslavského úsilí vrcholu. A zatímco se velkém brankovišti hostujícího celku už válel na krovkách dezorientovaný chýnovský obránce Janíček, nastřelili soběslavští během dvou vteřin nejprve brankáře Vachtu, poté tyč chýnovské branky a z následného odrazu konečně trefil namotivovaný Hyánek i v tu dobu již zpola odkrytou klec.

Na domácí střídačce zavládla euforie, avšak do konce utkání již zbývalo příliš málo času na to, aby nabytou psychickou převahu dokázali hráči v zeleném přetavit ve vítězný gól v základní hrací době. Na řadu tím pádem přišly nájezdy. A to je pro Soběslavské častý kámen úrazu.

Navzdor nepříznivým statistikám z této činnosti se v základní sérii za Soběslavské úspěšně prezentovali se svými parádičkami jak Dan Štěpánků, tak Honza Hyánků, naopak Šimon Vácha zaváhal. Sokol předvedl totožný výkon, a ačkoliv jeho dva úspěchy rozhodně nebyly tak elegantní (zejména tedy ten Kučerův, kterému míček v rozhodující fázi utekl z hokejky, nicméně v nastalé prekérní situaci se nakonec přeci jen stihl zorientovat o něco málo rychleji než stejně překvapený soběslavský brankář Nejedlý, který na nájezdy vystřídal svého souputníka z brankoviště Kováče), následovala za nerozhodnutého stavu náhlá smrt.

Rozhodujících nájezdů se ujali úspěšní exekutoři ze základní sady, avšak zatímco hostující Voborský se ani při svém druhém pokusu nezmýlil, Dan Štěpánků byl hostujícím brankářem vytlačen do úhlu, ze kterého trefil pouze tyč, čímž byl druhý „bonusový“ bod ze zápasu definitivně pryč. Naopak jeho otci na střídačce opět naběhla na čele ta veliká, veliká ošklivá žíla. To už je ale zase jiný příběh…

Banes Florbal Soběslav – TJ Sokol Chýnov 6:7 pn (za Soběslav: 2:43 Pantoflíček (Podlaha), 16:24 Formánek (Podlaha), 16:49 Sobotka (Zíka), 24.25 Hyánek Jan (Vácha Š.), 30:21 Zíka (Sobotka), 44:38 Hyánek Jan (Pantoflíček)

Druhá bodová ztráta Soběslavských hned na úvod sezóny je sice nemilá, nicméně neznamená vůbec nic. Pokud Banes přetaví dvě utkání, která má oproti většině ostatních konkurentů z Regionální ligy k dobru, vyhoupne se rázem na první místo tabulky a tedy tam, kde jej všichni chceme vidět a kam Soběslavští za své úsilí a nasazení bezesporu patří.

Příležitost zlepšit si chuť budou mít hráči od řeky Lužnice 2.11. v Písku, kde změří síly s hráči Meťáku České Budějovice a B týmem domácích Lišek.