Soběslavským mužům zářily nad Milevskem hvězdy

14.09.2022

Když před rokem padala nad Soběslaví hvězda, místní florbalisté měli jedno velké přání…

Tím přáním byla Divize pro místní muže. A padající hvězda jim sen splnila. Uplynulou sobotu pak přišla pro hráče v zeleném finální pečeť v podobě divizního debutu. V době, kdy se Večernice pomalu chystala na pravidelnou štaci na obloze, nastoupili Soběslavští ke své premiéře v Milevsku proti domácímu celku, tedy týmu, který bude v probíhajícím ročníku bezesporu usilovat o čelní příčky tabulky. Nelehký to vstup do sezóny připravil hráčům v zeleném lunární představení …a pak přijel milevský Velký vůz a Soběslavské přejel.

První dějství bylo z obou stran v zásadě oťukávací, přičemž lze konstatovat, že mnohem více své soupeře oťukávali Milevští, a to jak v rámci, tak někdy i nad rámec platných pravidel. I přes tvrdou hru byl však milevský nástup pozvolný a minimálně ze začátku mu dělaly vrásky na čele rychlé soběslavské protiútoky. Šance zelených však tradičně končily povětšinou ve vzduchoprázdnu a když Soběslavští opovrhli ztrestat i padesátivteřinovou přesilovku 5 na 3, odcházeli do šaten za nepříznivého, avšak stále hratelného stavu 1:3 ze svého pohledu.

Druhá třetina pak všem jasně ukázala, že soběslavská obrana bude jednoho dne zcela jistě naprosto hvězdná. Bohužel pro ně, každá hvězda podle encyklopedie začíná jako „kolabující mrak materiálu“ a přesně v téhle fázi zrodu Milevští soběslavskou defenzívu načapali. Do budoucna nezbývá než doufat, že termonukleární fáze se spustí rychle, protože sedm inkasovaných gólů v rozmezí necelých šestnácti minut dokáže pohřbít naděje na bodový zisk prakticky v jakémkoliv zápase, což si pochopitelně Soběslavští nemohou dovolovat příliš často.

Závěrečná dvacetiminutovka tak už byla v zásadě jen dohrávací. Dohrál zejména mladý a nadějný junior Hyánek, kterému domácí hráč tvrdým úderem loktem do hlavy s následným pádem na zem zařídil exkurzi do planetária, kde měl možnost vidět celou mléčnou dráhu plnou hvězdiček. Odměnou za jeho odvahu a nasazení mu pak bylo pamětní razítko na lékařské zprávě. Velké množství vesmírné plazmy proudilo i směrem k nejzkušenějšímu ze Soběslavských, který v utkání dohrál hned několikrát, avšak po krátkých kříseních se byl vždy schopen vrátit do hry. Jeho oťukávání tak mohlo vesele pokračovat, což mělo za následek, že obličej kapitána Duška hrál po zápase barvami jak vesmírná mlhovina. Zranění Ludvíka v oblasti krku pak ve světle předchozích událostí působilo už jen jako vyslovená simulace a trapná snaha přilákat na sebe také trochu pozornosti.

Je však třeba podotknout, že ač to tak výsledkově nevypadá, výkon Soběslavských byl oproti pohárovému zápasu se Strakonicemi výrazně lepší a utkání ve prospěch Milevských tak rozhodla zejména zkušenost, a ještě více pak produktivita, se kterou si ovšem hráči v zeleném nerozumí dlouhodobě. Jedinou výjimkou v temnotě byla supernova jménem Adam Zíka, která se blýskla hned pěti úspěšnými zásahy, v čemž jí pěti úspěšnými nahrávkami sekundoval Kuba Malecha. Bohužel, střely všech ostatních hráčů skončily kdesi v nekonečných a bezedných hlubinách vesmíru. A dvě hvězdy na obloze, to je prostě na výhru málo…

FBC DOŠWICH MILEVSKO – BANES FLORBAL SOBĚSLAV 14:5 (za soběslavské 3:17, 28:11, 35:58, 42:59 a také 45:22 vše Zíka (vše Malecha))

O první body se tak budou muset Soběslavští rvát dál, nejbližší příležitost pro to dostanou tuto neděli 18.9., kdy od 17:00 vyzvou na domácí půdě k měření sil Jindřichův Hradec. Svoji účast již přislíbila i stálice nejjasnější, legendární Martin Bělohlav, Proxima Centauri soběslavského florbalu (zlí jazykové tvrdí, že věk obou je odhadován zhruba na 4,85 miliardy let. Nevíme. Co však víme, je to, že obě hvězdy září stále jasně… ). Přijďte Soběslav podpořit!