A tým soběslavských mužů přivezl z Tábora tři body

26.10.2023

Soupeři z obou pólů tabulky čekali na soběslavský celek v nedalekém Táboře, kde se ve zbrusu nové sportovní hale „Mír“ konalo další kolo Regionální ligy mužů. Co zbývá dodat? Ve hře bylo celkem šest bodů a zejména utkání s Táborem mělo do „míru“ hodně daleko…

Hned úvod prvního utkání proti béčku Florbalu Jindřichův Hradec ukázal, že Banes má v poslední době solidní formu. Prakticky od začátku to tak byl on, kdo diktoval tempo hry, přičemž i veškeré změny skóre byly výhradně v jeho režii. A těch přitom nebylo úplně málo.

Z tlaku, snad proto, aby i brankář Petržilka zakusil ten hřejivý pocit, jaké to je být užitečný, Banes mírně polevil až v samém závěru první třetiny. Smutné je, že to bylo opět ve vlastní nepovedené přesilovce, ovšem na druhou stranu to bylo v době, kdy na světelné tabuli už svítil stav 6:0. I přes neproměněnou výhodu jednoho muže v poli začínalo být i tak všem přítomným jasné, že v dalším průběhu už se bude hrát spíše jen o konečnou podobu skóre než o to, kdo bude brát tři body.

Ještě na začátku druhé třetiny tak mohl brankář soběslavského celku snít svůj sen o vychytané nule. Sen to byl však krátký a vlhký, protože hned na úvod druhého dějství míček nad Jindřichohradeckými naneštěstí vybojoval soběslavský poručík Kovač, který se s ním od vlastní branky vydal na prudkou zteč. A to byl kámen úrazu. Evidentně totiž obdržel od rozvědky nepřesné informace o pohybu nepřítele a při svém výletu narazil ještě ve vlastním obranném pásmu na průzkumnou rotu soupeře. Tvrdý a náročný dril na vyškovském cvičišti však přinesl své ovoce. Michal tváří v tvář ohromné přesile nezaváhal ani na okamžik, nezpanikařil a svůj míček protivníkům bez otálení hrdinně odevzdal. Z jeho heroického počínání, jímž si dozajista zajistil místo ve Valhale, ovšem nebyl příliš nadšený zejména shora zmíněný brankář Petržilka, který se na závěr rychlého hradeckého protiútoku poprvé v utkání výrazněji zapotil a záhy i kapituloval. Jak se později ukázalo, bylo to zároveň i naposledy, kdy musel hledat míček až v útrobách své branky, což jeho obdiv a úctu ke svému obránci zcela jistě ještě prohloubilo. Tak jako tak, nula byla v prdeli.

Ačkoliv i v dalším průběhu zápasu měl Banes stále více ze hry, lze konstatovat, že změny v sestavě, které Soběslavští na úvod druhé třetiny provedli, měly relativně neblahý vliv na sehranost a plynulost přechodové fáze, kterou oplývali v uplynulé patnáctiminutovce. Hráčů v zeleném však vyrazilo do Tábora tolik, že bylo logické v dobře se vyvíjejícím utkání pošetřit elitní formace a zapojit do hry co nejvíce účastníků zájezdu. I přes mírný herní útlum se nakonec Banesu podařilo přidat další dvě branky a střetnutí znovu dostalo nový náboj, neboť se reálně začínalo hrát o desítku v hradecké síti.

Ve třetí třetině to sice dlouho vypadalo, že hráči od Vajgaru odolají, ale nakonec se Hradečtí přeci jen dočkali, když se zhruba minutu před koncem utkání trefil Aulík a za dalších čtyřicet jedna vteřin i soběslavský hokynář Malecha. Populární desítka navíc na tváři hradeckého brankáře rázem vykouzlila vrásky tak hluboké, že byly vidět i z horních ochozů nové táborské haly. Neuniklo to ani pozornosti mladého diváka, který sice nejprve bouřlivě oslavoval vstřelenou branku, pak se ovšem zachmuřil a se slovy: „Táta je smutný?“ se zmateně podíval na svoji maminku. Verdikt byl jednoznačný a strohý: „Táta to zvládne.“ No… jestli to zvládl, to už nevíme. Co ovšem víme je fakt, že to zvládli chlapci v zeleném a po poměrně jednoznačném průběhu utkání brali všechny tři body.

Florbal Jindřichův Hradec B – Banes Florbal Soběslav 1:10 (za Soběslav: 3:55 Vácha (Gondek); 4:35 Zíka (Malecha); 6:57 Zíka (Hyánek); 8:15 Pantoflíček (Vácha); 11:24 Hyánek (Malecha); 14:10 Malecha (Zíka); 24:50 Hyánek (Zíka); 28:41 Dóka (Sobotka); 43:53 Aulík (Podlaha); 44:34 Malecha (Zíka))

Ještě před úvodním hvizdem druhého měření sil proti 1. FbK Tábor, který měl soběslavskou formu prověřit přeci jen více, než v letošní sezóně zatím bezzubý a také bezbodový Jindřichův Hradec, se Soběslavští postarali o krátké táborské déjà vu. Vzhledem k tomu, že až do roku 1400 je v historických materiálech o Janu Žižkovi dohledatelné jen nepatrné množství informací, nelze s jistotou říci, kdy a zejména kde přesně přišel o své první oko. Jestli však patřila čáslavská kalva skutečně Janu Žižkovi, bylo to snad někdy mezi jeho 10-12 lety v důsledku úderu sečné zbraně do tváře. Víc toho nevíme. Na druhou stranu to, kdy a kde přišel o své první oko soběslavský Štěpán Aulík, je kronikáři poměrně dobře zaznamenáno. Stalo se to 21.10.2023 v Táboře za brankou soběslavského týmu, a to při předzápasovém rozchytávání gólmanů v důsledku úderu zbloudilého florbalového míčku do tváře.

Nebylo tak divu, že hrůzným zážitkem otřesený soběslavský celek inkasoval z táborských holí již v první minutě. Naštěstí je Štěpán čerstvá letní soběslavská akvizice a do týmu teprve zapadá. Kolektivu tedy ještě nestačil plně přirůst k srdci, a tak prvotní šok velmi rychle pominul, načež Banes začal znovu úročit své loňské divizní zkušenosti. Brankami Hrušky a Váchy otočil ještě v první třetině stav utkání a v té druhé získal po přesném zásahu Malechy dokonce dvoubrankový náskok.

Táborité ovšem v utkání rozhodně neřekli svá poslední slova. A byla to slova, která v úctě k předkům a tradicím místní florbalisté převzali již z dob temného středověku a k jejichž odkazu se uchylují tím častěji, čím méně umu kališníci předvádí s míčkem na holi. Ta slova znějí: „Bijte je!“ a protože slovo je mocné, začali být Soběslavští biti.  Naražená žebra, stehna, přelámané prsty u nohou a pohmožděniny všeho druhu byly jasným důkazem zručnosti bratří, kteří již od dob husitských vynikali kreativitou v přetváření různého zemědělského a nově i sportovního náčiní ve smrtící zbraně úderné, sečné i bodné. Připočteme-li v náboženských otázkách relativně laxní přístup rozhodčích i fakt, že k podlitinám se brzy přidaly i chyby Soběslavských, nebylo příliš divu, že se skóre začalo opět překlápět na stranu domácího celku.

Byla to škoda, protože i přes jasné závěry z taktické porady vyhnout se rozehrávkám středem, zavelel v polovině utkání přesně po jednom takovém nepovedeném soběslavském výhozu středem k obratu místní heretik Klípa. Papežem (myšleno bývalým táborským hráčem Pepou Papežem z Chýnova) exkomunikovaní kacíři Kutner a Penkert pak dílo dokonali a strhli vedení na stranu Tábora, nicméně na jejich úspěchy ještě dokázal čtyři vteřiny před koncem druhé třetiny nalézt odpověď soběslavský Vácha. 4:4 a drama šlo do finále.

V závěrečném dějství už padl jen jeden jediný gól a bohužel pro Soběslavské to byl gól z hole zfanatizovaného kazatele Klípy, který se proti všem regulím rozhodl porušit princip majetkové rovnosti, který by logicky předpokládal dělbu bodů mezi oba celky. Svojí navýsost trapnou brankou tím pádem urval všechny tři body do táborské kádě. Krleš!

Soběslav tak podruhé v sezóně ztratila, ale i přesto si udržela průběžné první místo v tabulce, ve které se ovšem situace výrazně vyrovnala. Po šesti odehraných kolech tak první Soběslav dělí od sedmého FbC Písek B jen jeden jediný bod. I to je důvod, proč si 5.11. právě v písecké hale nebude moci Banes dovolit další zaváhání. Střetne se přitom s celky domácího béčka a béčka milevského Došwichu, tedy týmy, které Soběslavi v tabulce dýchají velmi z blízka na záda. Doufejme, že do té doby kluci doléčí bolístky a i Štěpánovi se s pomocí Boží a komerčního připojištění vrátí ostrý zrak ;)

Banes Florbal Soběslav – 1. FbK Tábor 4:5 (za Soběslav: 2:02 Hruška (Lacina); 8:33 Vácha (Šťovíček); 26:07 Malecha (Šťovíček); 29:56 Vácha (Pantoflíček)