500 zápasů. A pořád ho to baví!

02.11.2026

Pět set odtrénovaných zápasů. To už je pořádná porce florbalových let, emocí, vítězství, porážek, nervů, radosti… a určitě i několika trestných minut. Jedním z trenérů, kteří mají za sebou pořádný kus florbalové cesty, je Tomáš Mendl. Drtivou většinu své kariéry strávil u ženského florbalu, působil v několika týmech a v současnosti se věnuje i starším žákům v u nás Banes Florbal Soběslav. Právě v Soběslavi nedávno dosáhl krásného milníku 500. odtrénovaného zápasu. A protože takové jubileum si zaslouží trochu víc než jen potlesk a gratulaci, položili jsme Tomášovi pět otázek. A jeho odpovědi potvrzují, že ani po pěti stovkách zápasů rozhodně neztratil smysl pro humor. 

1.Pět set zápasů je pořádná porce. Kdybys měl z celé své trenérské kariéry vybrat jeden zápas, který bys mohl okamžitě znovu odtrénovat, který by to byl a proč? 

„Už tolik? To je opravdu pěkná porcička.  Když to budu brát z působnosti zde v Soběslavi, tak asi domácí zápas proti ženám z SKV. Nikdo v šatně nevěřil, že i proti takovému soupeři se dá bodovat, a ejhle – výhra 2:1 byla naše. Je pravdou, že zápasů, na které si vzpomenu, je víc. Ať už v dobrém, nebo špatném, každý přinesl nějakou zkušenost.“ 

2. Většinu kariéry jsi strávil u žen, dnes trénuješ i starší žáky. Co je podle tebe větší trenérská výzva? Uhlídat tým holek, nebo dvacet kluků v pubertě s florbalkou v ruce?

„Každá kategorie má svoje specifika. Jsou trenéři, kteří narovinu řeknou, že by ženský tým nikdy netrénovali, ale mně to nikdy nevadilo. Člověk si během tolika let zvyknul snad na vše a málokdy ho něco vyvedlo z míry. Naopak trénovat ‚puberťáky‘ byla nová výzva. Má to své výhody. Můžu si víc zařvat jako ve svých začátcích, protože s nimi to jen tak po dobrém nejde.  A asi je pravdou, že nemít tam synátora, tak jsem si to už asi nezkusil.“ 

3. Za těch 500 zápasů už jsi určitě zažil snad úplně všechno. Jaká je nejvtipnější, nejbizarnější nebo nejvíc „trenérská“ situace, na kterou dodnes vzpomínáš?

„V tom mám asi úplně jasno. Při ukázce bránění prokleknutédveře od šatny v Týně. To byly ještě ty divoké začátky. A na výjezdní utkání se také zapomenout nedá. Dobrý bizár byl ještě v Táboře, když mi kolega Pepa říkal, ať se uklidím, nebo už dostanu trest za nesportovní chování. A šup, za pár minut ho měl on.“ 

4. Kdybys mohl poslat vzkaz Tomášovi, který šel na svůj první trenérský zápas, co bys mu dnes po těch 500 zápasech řekl? A bylo by to něco slušného?

„Hlavně v klidu… pič… tomu nepomůžeš.“ 

5. Takže po pěti stovkách zápasů se některé věci evidentně nemění. A teď trochu do budoucna. 500 je krásné číslo, ale trenérská kariéra očividně nekončí. Máš nějakou metu, které bys ještě chtěl dosáhnout, nebo už jen čekáš, kdy ti klub vystaví permanentku na lavičku?

„Má kariéra končí každou sezónu, ale vždycky mě něco zlomí v to pokračovat. Otázkou spíš je, jak dlouho mi to doma ještě budou trpět. Mě to zatím stále baví, takže konečná meta není. Třeba ze sebe budu zase něco tahat do rozhovoru při dalším jubileu – tisícovce.“ 

Tomáši, gratulujeme k 500 odtrénovaným zápasům! Přejeme, ať tě florbal baví minimálně stejně jako doposud, a hlavně ať je těch dalších zápasů ještě pořádná porce. A jestli opravdu dojde na tu tisícovku, máme jasno. Rozhovor už máme rozehraný. Děkujeme i Tomášově rodině, zejména pak manželce Ivě, že ho s námi pořád a pořad pouští.