Soběslav ve šlágru kola na 1. FbK Tábor nestačila

02.02.2024

Po ne úplně zdařilém minulém kole, ve kterém si Soběslavští připsali jen dva body ze šesti, už z něděle potřebovali vytěžit více. Poslední Jindřichův Hradec měl být jasnou záležitostí, první Tábor poté výzvou.

Začneme však netradičně zhruba o čtyřicet kilometrů jižněji. Je ospalé nedělní dopoledne, a zatímco v Soběslavi hráči místního A týmu teprve kompletují části své zápasové výstroje a již na několik metrů zjišťují, co všechno si zapomněli od minulého utkání vyprat, v Českých Budějovicích je na vstup do místní nafukovací haly pořadateli umisťován piktogram v podobě žlutého trojúhelníku s písmeny „EX“ a dodatkovým nápisem „BE3N1“. Nikdo z příchozích tomu však v té době nepřikládá zvláštní pozornost…

Proč taky? Venku to vypadalo na krásný a slunný lednový víkendový den a utkání tehdy druhého Chýnova s Pacovskými Honzíky slibovalo po herní stránce solidní florbal. Zasvěcení ovšem tušili, že když se k téhle třaskavé směsi přidá ještě obohacení atmosféry kyslíkem v podobě rozhodčího Kamila Vraspíra, nebude to jen tak. A taky to jen tak nebylo. Varování před nebezpečím výbuchu hořlavých prachů se totiž jako opodstatněné ukázalo už v desáté minutě. Tehdy totiž v hráčích bouchly saze poprvé. Ještě, než se první skupinka hlasitých diskutérů a čerstvých laureátů červených karet stihla v šatnách osprchovat, následovala v hale sekundární exploze, která vyústila v na první pohled chaotický, ve skutečnosti však poměrně složitý systém rotace jednotlivých florbalistů mezi střídačkou, trestnou lavicí a hřištěm, přičemž ne úplně vždy se největší počet hráčů nacházel právě na hřišti. Buď jak buď, 13 dvouminutových trestů, k tomu čtyři tresty osobní, tři červené karty a prohra Chýnova 5:6 daly Banesu výtečnou příležitost k postupu tabulkou směrem vzhůru.

A hned první nedělní soupeř hráčů od řeky Lužnice jim v tom, alespoň soudě podle bookmakerů, neměl klást přílišný odpor. Nebylo tedy žádným velkým překvapením, když to byl právě v tabulce poslední Florbal Jindřichův Hradec, kdo se na začátku čtvrté minuty ujal vedení. Herní kvality však byly přeci jen vychýleny více na stranu hráčů v zeleném, a tak se jim ještě do první přestávky podařilo potvrdit předzápasové statistiky a vybudovat si poměrně jednoznačný náskok v poměru 5:1.

Ve druhé třetině však Soběslav aplikovala svůj pověstný a unikátní herní systém „chameleon“. Jeho výjimečnost tkví zejména v tom, že se ani tolik nepřizpůsobuje prostředí, jako spíše hernímu projevu soupeře. V první třetině doslova přejetý Hradec tak vycítil svoji příležitost a začal z náskoku domácích pomalu ale jistě ukusovat, až jej ohlodal na nejmenší možnou míru 5:4.

„Tak jsem z toho zase udělal drama!“ smál se po zápase domácí brankář Nejedlý a kvapně dodával: „Mě ty jednostranný utkání moc nebaví…“. Evidentně ale nebyl jediný, koho to tak úplně nebavilo, protože pod scénářem druhé třetiny rozhodně nebyl podepsán jen on sám. Jestli na tom však bylo něco pozitivního, tak to, že soběslavský kolektiv autorů věděl, kdy zápletku ukončit, a děj posunout zas o kus dál. Tedy, Soběslavští to věděli, ale rozdováděný Jindřichův Hradec tentokrát neznal míru a na každý soběslavský brankový úspěch naprosto nepatřičně reagoval vstřelenou brankou i on, takže to byl nakonec thriller až do konce. Naštěstí ten jeden jediný poslední krok, který hosty dělil od překvapivého bodového zisku, se Jindřichohradeckým do třetí sirény už ujít nepovedlo a všechny tři body tak zůstaly v Soběslavi.

Banes Florbal Soběslav – Florbal Jindřichův Hradec 7:6 (za Soběslav: 7:25 Malecha (Hyánek); 8:19 Pantoflíček (Vránek); 9:33 Krátoška (Sobotka); 13:06 Malecha (Hyánek); 14:13 Vránek (Pantoflíček); 22:16 Pantoflíček (Vránek); 30:23 Dóka (Pantoflíček))

Chýnovští se mezitím v Budějovicích rozhodli rozložit síly. Zatímco čerství nositelé titulu „Trest ve hře“, s nímž se pojí i prémie v podobě stopky na následující utkání, již odcestovali zpět do rodného města, prořídlé řady zbývajících florbalistů se postavili do cesty domácím Štírům. A opět prohrály. Soběslavským tak už ve snaze o další postup tabulkou výše stál v cestě jen její dosavadní lídr, tedy 1. FbK Tábor. Pomalu nastával nedělní večer a z pohledu Regionální ligy můžu zbývalo už jen zjistit, který z obou vůdčích celků tabulky bude mít do šlágru kola připraveno v rukávech více trumfů. 

To, že Tábor jich měl poměrně dost, se ukázalo hned v první minutě, když Mareš obral za soběslavskou brankou o míček Pantoflíčka s takovou elegancí, že sebrat dítěti bonbón se v porovnání s tím jevilo jako složitý úkol pro tajné služby. A vzhledem k tomu, že překvapený a oloupený Lukáš nestihl Mareše ani pokousat, získal ten dostatek prostoru i času přihrát bližšímu z dvojice naprosto osamocených táborských výletníků ve velkém brankovišti. Brankář Petržilka prakticky nedostal šanci a FbK šel rázně do vedení.

Pak se dlouhou dobu nic nedělo. Tedy pokud jde o změny skóre, protože jinak se toho na hřišti dělo poměrně dost. Utkání dvou celků, které mají z nedávné historie divizní zkušenosti, bylo na poměry Regionální ligy vysoce nadprůměrné. Aktivní pressing a fyzicky náročné souboje střídaly pohledné přechody do útoku, akce akci. I přesto je nutné upřímně konstatovat, že Tábor měl více ze hry. Ne, že by na hřišti úplně dominoval, nicméně jeho útočné výpady byly přeci jen o něco pohlednější a svižnější než kombinace domácích.  

To ovšem bojovným soběslavským hráčům nezabránilo ve vyrovnání skóre, když se na začátku dvanácté minuty prosadil přesnou ranou z levé strany hřiště Dóka. Netrvalo to ovšem dlouho a po faulu ve velkém brankovišti bylo ve prospěch Táborských nařízeno trestné střílení, s jehož úspěšnou realizací si naprosto s přehledem poradil kapitán kališníků Kutner.

Ještě více vrásek na tvářích domácího publika, znalého kvalit přesilové hry Soběslavských, přibylo hned záhy, když byl po svém faulu vykázán na trestnou lavici pro změnu táborský Klípa. Stalo se však něco neuvěřitelného a k překvapení všech Soběslav v přesilovce skórovala. A světe div se, dokonce do té správné, tedy táborské branky. Nevídané! Fabulózní! Fakt, že se tomu tak stalo jen díky přispění jednoho z husitských obránců, který drobně poupravil původní trajektorii Váchovy střely, je zhola nepodstatný. Skóre bylo opět vyrovnáno a na řadě byl znovu FbK… který si své vedení vzal za necelou minutu zpět. Co k tomu dodat?

Na začátku druhé třetiny se však k proměněné přesilovce přidal další malý zázrak. Michaelovi Šťovíčkovi snad poprvé v kariéře vyšlo sólo přes celé hřiště, které nejen, že neskončilo ztrátou míčku a nebezpečným protiútokem soupeře, ale které bylo navíc zakončeno parádní střelou k přední tyči brankáře Zenkla. 3:3 a na řadě byli opět hosté od řeky Lužnice. Ty ovšem naši hráči od řeky Lužnice už po několikáté v zápase velmi záhy nepohlídali ve vlastním brankovišti a Tábor tak relativně snadno překlopil vedení opět na svoji stranu.

Obraz hry se však vyrovnával, a zatímco slibných šancí na straně bratří ubývalo, Soběslav si jich v průběhu času vypracovávala čím dál tím víc. Tedy až do dvou dalších přesilovek, ve kterých se vše vrátilo do starých kolejí a největší příležitosti ke změnám skóre v nich měl klasicky soupeř hrající ve čtyřech. Poprvé ovšem skvěle zasáhl brankář Petržilka, podruhé neméně bravurně branková konstrukce za jeho zády. V obou případech však vzpruha z ubráněných oslabení přivedla Tábor k úspěšným trefám velmi záhy po návratech pátých hráčů na palubovku. Na tu první sice ještě dokázal promptně zareagovat soběslavský ostrostřelec Zíka, který dostal trochu více prostoru u pravého mantinelu a nekompromisní ranou téměř protrhl síťku v brance brankáře Zenkla, na druhou, kterou obstaral táborský Mareš ihned po návratu z trestné lavice, už Soběslavští bohužel odpověď nenalezli. Poslední hřebíček do soběslavské rakve pak ještě pouhé dvě vteřiny před koncem zatloukl Kutner, když se prosadil do Petržilkou v té době již opuštěné branky.

Tábor tak bral po výhře 7:4 všechny tři body a nutno sportovně přiznat, že zaslouženě. Ani Banes se však rozhodně neměl za co stydět. Slušné divácké návštěvě se oba celky odvděčily atraktivním florbalem a nasazením, které nebývá na úrovni Regionální ligy zas tak často k vidění. Více než kdy jindy tedy platí: „Sláva vítězům, čest poraženým!“.

1. FbK Tábor – Banes Florbal Soběslav 7:4 (za Soběslav: 11:08 Dóka (Zíka); 13:06 Vácha (Pantoflíček); 15:55 Šťovíček (Petržilka); 36:46 Zíka (bez asistence))

8 utkání do konce Regionální ligy tak Soběslavští rozhodně nemají nic jistého. Aktuálně jsou na třetí pozici, ovšem na své sousedy mají stále dva zápasy k dobru a vše je tak čistě v jejich rukách. Jen ten první Tábor už nepříjemně odskočil. Každopádně, v sobotu 10.2. opět na domácí půdě by to proti béčkům Došwichu Milevsko i Písku chtělo bodovat už naplno. Přijďme v tom Banes všichni podpořit!