Sezóna mužů z pohledu hrajícího trenéra Honzy Duška

27.04.2022

Rozhovor bych asi začal otázkou, jak jsi z pohledu trenéra spokojený s uplynulou sezónou mužského áčka?

To je hodně složitá otázka. Převládá spokojenost za splnění většiny předsezónních cílů obrovskou radost mi dělají individuální posuny některých hráčů. Jsem rád i za chyby a prohry, které přišly. Poučíme se z nich a budeme lepší.

Sezóna je dlouhá a začíná v podstatě už koncem té přechozí. Díky covidu byla ta pauza trochu delší. Čekání na sezónu si hráči krátí účastí na různých letních turnajích. Je to podle tebe jen takové odreagování během letní přípravy nebo mají význam i pro sezónu?

Obojí. Hráči nezapomenou, jak se drží florbalka a zároveň jsou turnaje výborné na teambuildingové akce.

Před sezónou do našeho týmu také dorazilo několik posil z nedalekého Tábora. Jak se je povedlo zapracovat do týmu a jaký byl jejich přínos?

Věřím, že dobře. Kluci zapadli do party, všichni hráli v týmu důležitou roli a dokázali se jak rychle adaptovat na nové prostředí, tak i do tymu přinést nové impulsy a potřebnou kvalitu na určitých postech. 

Samotná sezóna Regionální ligy odstartovala prohrou s Chýnovem během prvního hracího víkendu. Víceméně to předznamenalo, že právě Chýnov bude naším největším soupeřem o čelo tabulky. Čekal jsi, že hlavním konkurentem bude právě tento celek nebo jsi se více obával někoho jiného?

Ano, dovolím si napsat, že Chýnov byl nejkvalitnějším soupeřem v lize. Zároveň brali každý střet oba týmy jako derby a zápasům nechyběl náboj.  Kvalitu ukázali tradičně i Štíři a velmi zajímavě se v sezóně jevil i Meťák s mladým týmem, který má určitě potenciál stoupat ligami výš.

Poslední prohru v základní hrací době v této ligové sezóně Banes zažil v prosinci v domácím utkání proti Štírům C. V té chvíli jsme se nacházeli až na 3. místě tabulky. Věřil jsi i v této fázi, že ještě boj o čelo není ztracen?

Zápasy se Štíry jsou vždycky specifické a upřímně, doma na ně moc neumíme. Celou sezónu jsem věřil, že máme na to uspět. V týmu byl obrovský potenciál, který se v některých momentech nedařilo využít naplno. O to sladší byl pak závěr sezóny, který tahle „facka“ nastartovala.

Od té doby už jsme nepoznali porážku v základní hrací době. Až na dvě nájezdová zaškobrtnutí jsme sbírali výhru za výhrou. A najednou byla před námi úplně nová situace. Zbývaly 4 zápasy do konce a my věděli, že 4 výhry mohou znamenat první místo. Klíčový byl předposlední hrací víkend. Tam jsme urvali těsnou výhru s Hradcem 9:8 a poté jednoznačně porazili Chýnov 9:3. Samozřejmě, že přímá konfrontace s Chýnovem byla důležitá, ale za mě byl právě zápas s Hradcem ten, který rozhodl o našem titulu. Skóre se neustále přelévalo a vítězný gól padl až v předposlední minutě. Souhlasíš se mnou?

Jo, souhlas, zápas s Hradcem byl tím rozhodujícím v závěru sezóny. Zápas se hrál v Týně nad Vltavou na menším hřišti, byl plný osobních střetů. Jsem rád, že se povedlo jej zvládnout lépe, než předchozí střet, kdy jsme odcházeli poraženi na nájezdy.

Přece jen už jsem pár sezón odehrál, a proto si pamatuji, že Soběslav má vždycky ty vstupy do sezóny poněkud rozpačité a zachraňuje to spanilou jízdou na jaře. A to včetně sezóny pár let zpět, kdy jsme se nacházeli v Jihočeském přeboru. Čím si tenhle jev vysvětluješ?

Za tuhle otázku jsem moc rád. V posledních letech výrazně zasáhla do začátku sezóny absence komplexnější letní přípravy a již zmíněný prázdninový turnajový mód. Na začátku sezóny jsme hlavami ještě pořád na pláži s drinkem. Tohle je jedna z věcí, která se musí výrazně změnit. V Divizi se bude rozhodovat do Vánoc o úspěchu a neúspěchu a v září musíme být bezpodmínečně připravení a hladoví.

Zisk titulu v Regionální lize byl velký úspěch. Ale práce stále ještě nebyla hotová, stále tým čekala ještě nadstavba. Neměl si obavy, že tým po oslavách usne na vavřínech?

Stát se mohlo cokoliv, během letošní sezóny jsem viděl spoustu hráčů usnout na různých místech. :D Ale teď vážně… Vzhledem k výsledkům z jara a k  energii, která v týmu byla, jsem věřil, že pokud předvedeme naši hru, můžeme uspět. Naštěstí jsme drželi stále stejné jádro týmu, vyhýbala se nám větší zranění a i díky tomu se nám to nakonec podařilo.

V nadstavbové části na nás čekaly tři týmy z Vysočiny. Měl jsi nějaké informace o Regionální lize z tohoto kraje? Lišila se úroveň výrazně od jihočeské soutěže?

Zjišťovali jsme si informace od března, přibližně od doby, kdy jsme byli reálně na bedně v Jižních Čechách. Světlá nad Sázavou dlouhodobě výborně pracuje, mají fyzicky i technicky vybavené rozdílové hráče, Bystřice nad Pernštejnem byla ještě před dvěma sezónami v Národní lize a Sabots Jihlava měli velmi kvalitní a zkušené individuality. Každý zápas byl jiný a bylo fajn poměřit síly s východními sousedy.

První hrací víkend přinesl výhru s Bystřicí pod Pernštejnem, poté však přišla další letošní prohra v nájezdech, tentokrát se starými známými z Chýnova. Utkání s tímto soupeřem už bylo tradičně velmi vyhrocené. Dají se zápasy s Chýnovem označit za derby?

Co je pro soběslavské hokejisty Veselí, co pro Spartu Slavie, pro Pardubice Hradec Králové, to je pro nás Chýnov.

Druhý hrací víkend nadstavby ve Světlé nad Sázavou jsme odstartovali výhrou proti Sabots Jihlava a zajistili jsme si postup do Divize. Zápas o první místo s domácími jsme v bouřlivé atmosféře nezvládli a výrazným rozdílem jsme prohráli. Víceméně se dá říct, že se jednalo o první prohru v sezóně, kdy nás soupeř úplně vymazal. Lze tento zápas vnímat jako takovou ochutnávku úrovně divize?

I takové zápasy přijdou. Jsem rád, že jsme první zápas i přes nervózní začátek zvládli a pak už mohli jít s čistými hlavami do posledního mače. Za mě rozhodly tři věci – naše neproduktivita, fyzická připravenost soupeře a diváci, kteří udělali na poměry Regionální ligy neuvěřitelnou atmosféru a hnali domácí kupředu. Na závěr bych dodal, že platí zlaté pravidlo: Nedáš góla, nemůžeš vyhrát. Za stavu 0:2 jsme měli pasáž deseti minut, kdy jsme měli minimálně 4 vyložené šance a kdyby se nějaká ze střel ujala, vypadal by průběh zápasu i konečný výsledek lépe. Na druhou stranu Světlá byla skutečně výrazně lepší. Až si proti nim zahrajeme příště, snad nebude většina týmu po maturitním plese. ;)

Co podle tebe potřebuje tým před startem Divize zlepšit, aby se takové výsledky, jako se Světlou nestaly pravidlem?

Fyzickou kondici, produktivitu a nastavit do hlav všech nejen to, že si jdeme zahrát, ale že ten zápas jdeme vyhrát. Musíme být hladovější.

Buďme optimisté a představme si, že by se tyto věci podařilo splnit. Kde by se pak podle tebe mohl Banes Florbal Soběslav v divizní tabulce pohybovat? A jakou dosaženou metu bys považoval za úspěch?

V Divizi nás čeká úplně jiný sport než do teď. Za cíl si dáváme udržení soutěže do dalších let a obrovským úspěchem by bylo umístění v první osmičce.

Týmové záležitosti už jsme celkem probrali, tak se ještě zaměříme trochu na tebe. Kromě trenéra jsi i hráč. Je pro tebe těžké během zápasu na střídačce přepnout z jednoho módu do druhého?

Ano, je. Osobně mi to ale mnohem větší problém dělá při trénincích. Na zápasy jsme jezdili v natolik zkušené sestavě, že šlo vždy během hry samotné o drobnosti, postřehy, reakce. Kvalita tréninků rozhoduje, tam se dělá ta skutečná trenérská práce. Věřím, že se mi podařilo najít nějaký balanc, ale rozhodně to není dlouhodobě udržitelná situace.

Je těžké „šéfovat“ na střídačce hráčům o několik let starším? Zvláště soběslavským legendám, které tu florbal hráli na ligové úrovni už v době, kdy ty jsi ještě navštěvoval základní školu?

Já věk hráčů vůbec nevnímám. Mě nad tím ani nenapadlo přemýšlet, stará garda mě vzala mezi sebe už právě na té základce a beru je jako svoje kamarády. Vztahy v týmu jsem vnímal jako dobré, věřím, že kdyby měl někdo problém, řekne mi to. Podle mě tahle pozice prostě během posledních let vykrystalizovala a letos to vyvrcholilo postupem. Jak už jsem ale již zmínil, není to udržitelné.

Máš vůbec nějaký trénérský vzor? (A proč je to právě Alois Hadamczik? :D )

Lojza kvůli tomu, že když za tebou přijde a řekne ti: „Věřim ti.“ Tak hned víš, na čem jsi. Jedna chyba a sedíš. Pro širší kontext doporučuji podcast Bomby k tyči. Bylo by ale nefér nezmínit další legendy Luboše Hrouzka a Jirku Luňáka… A vážně? Tomáš Pacina, Václav Prospal, Václav Varaďa, Marian Jelínek a trenér francouzského rugby Christijan Gajan.

Je všeobecně známo, že každý správný trenér používá k zapisování svých myšlenek notes. Máš i ty ten svůj? Co bychom v něm našli?

Mám notes. Nekreslím do něj, jen píšu sestavy. Zkoušel jsem přejít do elektroniky, ale to mi nevyhovuje. A ano, nuda, vím. :D

A na závěr ještě důležitá otázka, která samozřejmě fanoušky i hráče zajímá nejvíce. Plánují se v realizačním týmu pro příští sezónu nějaké změny? Zůstáváš nadále hrajícím trenérem?

Změny přijít musí. Jsem rád, že se povedlo splnit předsezónní cíle  - vyhrát Jihočeskou sekci Regionální ligy a postoupit do celostátní soutěže. Brzy bude oznámeno víc a osobně jsem ze jmen, která přijdou, nadšený. Věřím, že opět posuneme #banesvalec  o kousek dál.